Svatoborský kostel Nanebevzetí Panny Marie (pouť se slaví 15. srpna) byl dlouho filiálním kostelem farnosti v Andělské Hoře. V roce 1352 byl Svatobor zřízen jako samostatná farnost. V době protireformace a rekatolizace (po roce 1620) se kostel stal opět filiálním chrámem Andělské Hory. Dne 29. července roku 1728 byla farnost opět osamostatněna a byl zřízen fond pro placení místního faráře ve výši 150 zlatých, o který se dělila církevní i světská vrchnost. Místní farníci pak byli zavázáni naturálním desátkem, sloužícím k vyživování faráře. Po roce 1760 pak pravidelně dostával místní farář příspěvek 100 zlatých na vydržování kaplana (pomocného duchovního). Patronátní právo farnosti držela vrchnost panství ve Stružné (Kysibl) a k farnímu obvodu patřily obce Lučiny (Hartmannsgrün), Stará Ves (Altdorf), Mlýnská (Mühldorf), Nová Kyselka (Rittersgrün), Šemnice (Schönitz), Beraní dvůr (Hammelhof), samota U Mostu (Egerbrücke) a Dolní Lomnice (Unter Lomitz).
letopočty udávají dobu v úřadu faráře
(+) = zemřel v úřadu
1. Nicholaus Novotny 28. 8. 1728 – 13. 7. 1751 (+)
Nicholaus Novotny nastoupil do obnoveného úřadu faráře ve Svatoboru dne 28. srpna 1728 a po 23 letech ve funkci zemřel dne 13. července 1751 a byl pochován před oltářní mřížkou v nově vybudovaném farním kostele ve Svatoboru („cui corpus at cancellos maioris altaris repositum est“).
2. Josef Voigt 20. 7. 1751 – 6. 3. 1786 (+)
Josef Voigt byl rodákem z Karlových Varů. Do funkce svatoborského faráře nastoupil dne 20. července 1751 a úřad vykonával pod patronátním pánem Franzem Josefem Hartigem. Rychtářem byl v jeho době Johann Andreas Haberzettl. Josef Voigt byl farářem ve Svatoboru celých 35 let, jeho kaplanem byl Gottfried Pohl, který se později stal farářem na Jelení. Josef Voigt nechal ve Svatoboru vystavět kapli Olivetské hory (8. 9. 1763) a zřídit sochu svatého Jana (31. 5. 1767). Nakonec zemřel v úřadu dne 6. března 1786 ve věku 77 let a byl pochován na starém hřbitově u umrlčí komory naproti kostelu.
3. Ignaz Wagner 7. 4. 1786 – 5. 2. 1814 (+)
Ignaz Wagner byl rodákem z Radonic u Kadaně. Do funkce svatoborského faráře nastoupil dne 7. dubna 1786 a úřad vykonával pod patronátním pánem hrabětem Ludwighem von Hartig. Jeho kaplany byli Johann Schmidt z Doupova (pozdější farář v Žalmanově), Franz Fuhrmann z Krásna (pozdější farář v Zakšově) a Friedrich Locke z Krajkové (pozdější farář v Jelení). Ignaz Wagner zemřel dne 5. února 1814 ve Svatoboru.
4. Ferdinand Haberzettl 30. 5. 1814 – 1819
Ferdinand Haberzettl byl rodákem ze Svatoboru. Narodil se v roce 1784 jako syn místního učitele Dominika Haberzettla. Po smrti svého otce ve věku 34 let zůstala jeho matka sama se čtyřmi dětmi a o jejich zaopatření výchovu se až do své smrti v roce 1786 staral farář Josef Voigt. Později vzal svatoborský kaplan Gottfried Pohl mladého Ferdinanda s sebou do Jelení a dal ho na studia. Ferdinand Haberzettl byl vysvěcen v roce 1804 a stal se kaplanem v Nejdku a od roku 1809 poté působil jako farář při kostele Nanebevzetí Panny Marie v Žalmanově. Dne 30. května 1814 byl ustaven farářem v rodném Svatoboru a provedl velké množství staveb a úprav na své vlastní náklady v kostele a okolí (minimálně to on sám tvrdí v kronice). Roku 1819 poté odešel jako farář do Bochova.
5. Johann Wolf 1819 – 1853
Johann Wolf působil jako farář ve Svatoboru od roku 1819. Jeho kaplany byli v letech 1820-1847 Anton Wolf a v letech 1848–1853 Anton Thürmer. Johann Wolf ze služby odešel v roce 1853 po 34 letech na vlastní žádost (odchod na odpočinek) a s penzí 300 zlatých žil v Ostrově.
6. Johann Wessely 30. 5. 1853 – 10. 12. 1877 (+)
Johann Wessely se narodil dne 15. května 1805 v Plzni. Do farního úřadu ve Svatoboru nastoupil 30. května 1853. Byl však velmi nemocný, proto byl celou dobu jeho působení určen kaplan, který jej zastupoval. Jeho kaplany byli v letech 1854-1863 pozdější svatoborský farář Anton Ullmann, v letech 1863-1871 Karl Groß, rodák z Jilemnice, v letech 1871–1873 R. Brabec, roku 1873 Josef Šindelař a v letech 1875–1877 nakonec Martin Rotzmich. Farář Johann Wessely dostal v květnu roku 1873 infarkt myokardu a o čtyři roky později, dne 10. prosince 1877 ve Svatoboru zemřel.
7. Anton Ullmann 1878 – 1883
Anton Ullmann se narodil dne 12. srpna 1825 v Bochově. Zpočátku působil jako pomocný duchovní v Libé. V letech 1853-1864 zastával pozici kaplana ve Svatoboru, částečně vypomáhal také v Andělské Hoře, Žalmanově, Lukách a Hroznětíně a rovněž byl administrátorem v Zakšově a Tocově. Od roku 1864 byl poté administrátorem v Bochově a od roku 1866 farářem při kostele Nanebevzetí Panny Marie v Žalmanově. Anton Ullmann byl od roku 1870 vikářem a od roku 1872 konzistoriálním radou. V roce 1878 se poté vrátil jako farář do Svatoboru, kde působil pod novým patronátním pánem hrabětem Černínem z Chudenic, který v roce 1868 zakoupil Kysibl. Roku 1880 byl jmenován děkanem. V roce 1883 nakonec Anton Ullmann odešel jako farář do Bochova, kde také v roce 1886 zemřel.
8. Josef Wießner 21. 1. 1884 – 1886
Josef Wießner se narodil dne 8. října 1833 v Horních Vernéřovicích u Broumova. Původně se vyuřil jako řeznický učeň, studium katechismu započal až ve svých 26 letech. Nejprve působil jako kaplan v Aši, Brložci a celých pět let poté v Bochově. Roku 1878 se stal farářem při kostele Nanebevzetí Panny Marie v Žalmanově, dne 21. ledna 1884 poté ve Svatoboru. Ve zdejší farnosti tehdy žilo 2.260 katolíků a 5 protestantů. Josef Wießner však zdejší úřad zastával pouze krátce a již v roce 1886 odešel jako farář do Bochova, kde v roce 1894 zemřel.
9. Wenzl Svoboda 1886 – 20. 9. 1910
Wenzl Svoboda se narodil dne 16. září 1854 v Kouřimi. Od roku 1879 působil jako kaplan v Ostrově a Doupově a částečně vypomáhal i v Hroznětíně. Od roku 1884 byl farářem při kostele Nanebevzetí Panny Marie v Žalmanově a od roku poté farářem ve Svatoboru. V úřadě působil pod patronátním pánem Heřmanem hrabětem Černínem z Chudenic. V roce 1902 absolvoval se 78 svatoborskými farníky pouť do Říma. Dne 20. září 1910 nakonec odešel jako farář do Bochova.
10. Josef Möller 8. 1. 1911 – 14. 11. 1921 (+)
Josef Möller se narodil dne 2. srpna 1871 v Hostinném. Nejprve byl kaplanem v Plané, Starém Sedlišti u Tachova, Polici nad Metují a Kostelní Bříze u Sokolova. Od roku 1898 poté působil jako farář při kostele Nanebevzetí Panny Marie v Žalmanově. Do Svatoboru přešel dne 8. ledna 1911 na žádost hraběte Rudolfa Czernin-Morzin. V letech 1918-1919 byl jeho kaplanem Karel Škvorecky a v letech 1921-1922 Karl Lang. Farář Josef Möller nakonec dne 14. listopadu 1921 po dlouhé nemoci ve Svatoboru také zemřel.
11. Florian Ulbert 1. 5. 1922 – ???
Florian Ulbert se narodil dne 1. září 1871 v Bochově. V letech 1894-1897 působil jako katecheta na měšťanské škole v Aši a v letech 1914-1922 zastával funkci faráře při kostele sv. Archanděla Michaela v Andělské Hoře. Farářem ve Svatoboru se stal dne 1. května 1922.
Zpracoval Miloš Bělohlávek na základě údajů z Pamětních knih svatoborské farnosti.
