Dendrologický průzkum hřbitovní aleje ve Svatoboru

V souvislosti s připravovanou revitalizací staré lipovo-dubové aleje od kostela Nanebevzetí Panny Marie k obnovovanému hřbitovu ve Svatoboru nechal Spolek pro dokumentaci a obnovu památek Karlovarska vytvořit dendrologický průzkum tohoto stromořadí, který vypracoval v červnu roku 2017 člen našeho spolku, arborista Ing Petr Fuka.

Úvod

Zadavatel oslovil zpracovatele za účelem zhodnocení dřevin v aleji vedoucí od kostela Nanebevzetí Panny Marie v obci Svatobor ke hřbitovu nad kostelem v téže obci. Dendrologický průzkum má sloužit jako podklad pro revitalizaci aleje. V současné době probíhá revitalizace hřbitova a opětovné zpřístupňování aleje a hřbitova veřejnosti.

Podklady pro vypracování posudku

Literatura
Černý A., 1989: Parazitické a dřevokazné houby. SZN, Praha, 99 s.
Gregorová B., et al., 2006: Poškození dřevin a jeho příčiny. 43. ZO ČSOP, Praha, 504 s.
Koblížek J., 2006: Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků. Sursum, Tišnov, 551 s.
Kolařík J. et. Al., 2003: Péče o dřeviny rostoucí mimo les, I. díl. ČSOP, Vlašim, 261 s.
Kolařík J. et. Al., 2005: Péče o dřeviny rostoucí mimo les, II. díl. ČSOP, Vlašim, 530 s.
Smýkal F. et. Al., 2008: Arboristika I. – V. Vyšší odborná škola zahradnická a střední zahradnická škola v Mělníku, Mělník.

Internetové zdroje
Arboristické standardy AOPK SPPK A02 002:2012 Řez stromů: http://www.nature.cz
Nahlížení do katastru nemovitostí dostupné na http://nahlizenidokn.cuzk.cz

Vlastnické a evidenční údaje
Posuzované stromy rostou na pozemcích:

• p.č. 1135 KN Doupovské Hradiště. Pozemek v majetku České Republiky. Právo hospodařit na pozemku má organizace Vojenské lesy a statky ČR, s.p., Pod Juliskou 1621/5, Dejvice, 16000 Praha 6
• p.č. 1139 KN Doupovské Hradiště. Pozemek je v majetku Obce Doupovské Hradiště, Lučiny 1, 36272 Doupovské Hradiště

Zákonné předpisy, normy, nařízení
Zákon ČNR č.114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, který ukládá vlastníkům zákonnou povinnost péče o dřeviny rostoucí mimo les a přenáší na ně zodpovědnost za způsobené škody. Prováděcí vyhláška k výše uvedenému zákonu MŽP ČR č. 395/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů.

Vlastní místní šetření, měření

Místní šetření probíhalo v průběhu června roku 2017. Při místním šetření bylo provedeno hodnocení stavu dřevin, změřeny dendrometrické charakteristiky a navrženy opatření na dřevinách.

Metodika
Kontrola dřevin byla prováděna vizuální metodou hodnocení. Na základě jednotlivých projevů statických defektů byla odvozena stabilita dřevin a jejich provozní bezpečnost. Skrytá poškození či hniloby kořenového systému dřevin pod půdním povrchem nejsou do hodnocení zahrnuty.

Lokalizace
Polohy hodnocených dřevin byly zaznamenány do mapy.

Obvod kmene
Měřen pásmem ve výšce 1,3 m nad zemí v ose kmene s přesností na 1 cm.

Vitalita stromu
Charakterizuje strom z hlediska jeho disponibilních rezerv. Hodnotí se parametry ukazující na jeho životaschopnost. Schopnost reagovat na poškození, bránit se napadení patogeny. Hlavními hodnocenými parametry jsou stav olistění (velikost a množství listů), stupeň prosychání, malformace větví, vývoj sekundárních větví a jejich poloha růstu (báze, kmen), schopnost tvorby hojivých pletiv (kalus).

Zdravotní stav stromu
Charakterizuje stav stromu z pohledu jeho mechanického narušení či poškození. Sleduje především mechanické poškození, napadení škůdci, dřevními houbami, xylofágním hmyzem, přítomnost silných suchých větví, přítomnost dutin, přítomnost defektních a poškozených větví. Zdravotní stav hodnotí všechny narušení stromu bez ohledu na jejich bezprostřední vliv na celkovou stabilitu jedince.

Stabilita
Stabilita stromu hodnotí úroveň rizika selhání stromu vývratem, zlomem kmene nebo odlomením výrazné části koruny. Odolnost proti vyvrácení je hodnocena jen na základě vizuálně patrných symptomů. Náplní hodnocení stability stromu je kvantifikace rozsahu zjištěných defektů, nikoliv předvídání okamžiku selhání.

Do diagnostického pohledu stability jsou zahrnuty parametry: přítomnost defektního větvení (tlakové větvení), symptomy infekce hlavních nosných struktur, habituelní defekty, výskyt silných sekundárních výhonů, trhliny, nekompenzovaný náklon kmene, symptomy infekce či mechanického poškození mechanicky významného kořenového prostoru.

Sadovnická hodnota
Zahrnuje hledisko významu stromu v kompozici a zároveň jeho zdravotní stav.

Provozní bezpečnost
Určuje míru možného zranění osob či poškození majetku v okolí stromu. Například i zcela suchý strom může být provozně bezpečný, pokud je na pozemku, kde nejsou žádné stavby a nemá k němu přístup veřejnost. Oproti tomu i mírně proschlý jinak staticky bezchybný strom rostoucí na dětském hřišti může být z hlediska provozní bezpečnosti velmi rizikový, neboť by v tomto případě stačil pád i jediné suché větve.

Poškození
Zahrnuje všechna vizuálně zjištěná poškození stromu způsobená mechanicky či působením dřevokazných hub. Např.:

• otevřené a uzavřené centrální dutiny
• trhliny (jednostranné, oboustranné, povrchové, hloubkové)
• kalusová žebra
• hniloba
• bakteriální výtok a sliz
• poškození stavební činností
• poškození nadměrným či neodborným řezem
• nekrotizovaná kůra

Výsledky šetření

Popis stanoviště
Hodnocené stromy jsou součástí aleje s dostatečným prostorem pro rozvoj kořenového systému. Růst korun je u většiny jedinců omezen tím, že rostou v částečném zápoji daném formou liniové výsadby. Díky této vzdálenosti však u daných stromů působí z hlediska odolnosti vůči náporu větru tzv. ochranný vliv aleje, který lépe rozkládá náporové síly větru.

Charakteristika hodnocených dřevin
V hodnocené lokalitě je celkem 37 dřevin. Jedná se výlučně o listnaté dřeviny. Mezi hodnocenými dřevinami mají největší zastoupení lípa srdčitá (Tilia cordata) – 23 ks a dub červený (Quercus rubra) – 8 ks. Dále jsou zastoupeny: lípa velkolistá (Tilia platyphyllos) – 3 ks, jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) – 1 ks, lípa zelená (Tila euchlora) – 1 ks, hrušeň obecná (Pyrus communis) – 1 ks. Z hlediska fyziologického stáří převažují dřeviny dospělé. Nepatrné zastoupení mají dřeviny dospívající a senescentní.

Vitalita většiny stromů je dobrá. Špatnou vitalitu mají obě torza stromů.

• 7 ks velmi dobrá (18,9%)
• 24 ks dobrá (64,9%)
• 4 ks dostatečná (10,8%)
• 1 ks slabá (2,7%)
• 1 ks velmi slabá – žádná (2,7%)

Stabilita většiny stromů je velmi dobrá nebo dobrá (více než polovina). Zbytek má stabilitu narušenou, ale tento fakt se dá upravit pomocí navržené obvodové nebo výškové redukce.

• 16 ks velmi dobrá (43,2%)
• 8 ks dobrá (21,6%)
• 10 ks narušená (27%)
• 3 ks velmi narušená (8,1%)
• 0 ks havarijní (0%)

Zdravotní stav stromů je poměrně dobrý (více než polovina), ale je zde již vidět větší míra poškozených stromů se zhoršeným zdravotním stavem, jenž tvoří zhruba třetinu celkového počtu stromů.

• 5 ks velmi dobrý (13,5%)
• 17 ks dobrý (46%)
• 11 ks uspokojivý (29,7%)
• 3 ks špatný (8,1%)
• 1 ks suchý strom (2,7%)

Sadovnická hodnota je u většiny hodnocených dřevin průměrná.

• 0 ks velmi vysoká (0%)
• 0 ks vysoká (0%)
• 31 ks průměrná (83,8%)
• 5 ks nízká (13,5%)
• 1 ks velmi nízká (2,7%)

Provozní bezpečnost stromů je v převážné míře poměrně dobrá. U stromů se zhoršenou provozní bezpečností lze tuto velmi efektivně zlepšit provedením zdravotního řezu.

• 5 ks bezpečný (13,5%)
• 22 ks mírně nebezpečný (59,5%)
• 9 ks středně nebezpečný (24,3%)
• 1 ks velmi nebezpečný (2,7%)
• 0 ks havarijní (0%)

Poškození nadpoloviční většiny stromů je lehčího rázu, ale téměř polovina stromů vykazuje rozsáhlejší poškození, které bude nutné stabilizovat u ponechaných stromů redukčním řezem.

• 11 ks žádné (29,7%)
• 9 ks lehké (24,3%)
• 12 ks středně těžké (32,5%)
• 4 ks těžké (10,8%)
• 1 ks velmi těžké (2,7%)

Návrh ošetření dřevin
Celkem je navržen zásah na 37 ks stromů. Žádný strom není bez zásahu. Zdravotní řez je navržen celkem na 30 ks stromů, přičemž na 11 ks z nich je navíc navržena obvodová nebo výšková redukce koruny stromu. U 6 ks stromů je navrženo kácení, jehož součástí by mělo být odstranění pařezu odfrézováním. U 1 ks stromu je navržen výchovný řez.

• 30 ks zdravotní řez (81,1 %)
• 6 ks kácení (16,2%)
• 1 ks výchovný řez (2,7%)

Závěr

V zájmové lokalitě bylo zhodnoceno celkem 37 ks stromů. Po vyhodnocení jejich zdravotního stavu, provozní bezpečnosti, funkční a estetické hodnoty bylo navrženo celkem 6 ks stromů na kácení. Dalších 31 ks stromů může na daném stanovišti po provedení navržených zásahů zůstat s tím, že po provedení zásahu bude prodloužena doba jejich setrvání na stanovišti a zlepšena jejich provozní bezpečnost pro návštěvníky aleje a hřbitova.

Příloha č. 3 – Charakteristika navržených zásahů

Likvidační řez (kácení)
Na kácení byly navrženy dřeviny v havarijním nebo špatném zdravotním stavu nebo dřeviny se sníženou perspektivou dalšího růstu na stanovišti. Stromy budou odstraněny s ohledem na okolní ponechané dřeviny tak, aby nedošlo k jejich poškození. Součástí kácení bude odfrézování vzniklých pařezů.

Zdravotní řez
Cílem tohoto řezu je zejména zabezpečení dlouhodobě vysoké funkčnosti stromu, při udržení pokud možno co nejlepšího zdravotního stavu stromu, jeho vitality a provozní bezpečnosti. Odstraňují se větve suché, mechanicky poškozené, zlomené či jinak provozně nebezpečné, odumírající, napadené chorobami a škůdci, navzájem se křížící, zahušťující nadměrně korunu a nevhodně postavené (směřující do středu koruny). Dále se řeší kodominantní a tlaková větvení, větve se silně sníženou vitalitou a výmladky z podnoží.

Lokální redukce (stranová nebo výšková)
Cílem lokální redukce koruny je odlehčení nebo symetrizace části koruny z důvodu zvýšení její stability (např. proti namáhání v krutu). Při lokální redukci používáme především techniku řezu na postranní větev.

Obvodová redukce
Hlavním cílem obvodové redukce je snížit riziko vývratu, zlomu kmene či rozpadu koruny u stromů s narušenou stabilitou. Tento zásah je směřován především do svrchních partií koruny, kde snížením těžiště dojde ke zlepšení statických poměrů stromů. Při tomto typu řezu by nemělo být najednou odstraněno více než 30% koruny (listového aparátu).

Při realizaci řezu je nutné zohlednit druhové vlastnosti, vitalitu, zastínění okolními jedinci, dobu řezu atd. Pokud je to možné, řezem neměníme tvar koruny žádoucí a typický pro daný druh. Silné obvodové redukce je nejlepší provádět dle druhu buď ke konci období vegetačního klidu (většina stromů) nebo v období mimo horké letní měsíce (ořech, bříza).

Název:
Dendrologický průzkum – alej u kostela Nanebevzetí Panny Marie, obec Svatobor (Doupovské Hradiště), 2017

Účel posudku:
Kontrola zdravotního stavu dřevin a návrh opatření k zajištění provozní bezpečnosti stromů. Vytvoření podkladů pro revitalizaci aleje.

Zadavatel:
Spolek pro dokumentaci a obnovu památek Karlovarska
Rosnice 4
Karlovy Vary
360 17

Zpracovatel:
Ing. Petr Fuka
Stádlec 139
Stádlec
391 62

E-mail: fuka@arbres.cz
Tel.: 723 154 269

Datum zpracování:
10. července 2017

http://dokumentacepamatek.cz/dendrologicky-pruzkum-hrbitovni-aleje-ve-svatoboru/