Zároveň s revitalizací plochy zdevastovaného hřbitova ve vsi Svatobor (Zwetbau) v Doupovských horách se Spolek pro dokumentaci a obnovu památek Karlovarska pustil rovněž do postupného dokumentování historie hřbitova a osudů zde pohřbených obyvatel z širokého okolí. V pamětní knize svatoborské farnosti z let 1840-1951 jsme dohledali důležitou zprávu o založení hřbitova, která přinesla podstatné informace.
„Nový hřbitov
Již v roce 1863 zdůrazňoval tehdejší farář Johann Weselý ve svém dopisu Okresnímu úřadu v Karlových Varech, že zdejší „Boží pole“ (hřbitov), které se rozkládá kolem kostela, je pro svatoborský farní okrsek příliš malý. Vzhledem k tomu, že se populace rok od roku zvyšovala, tak se potřeba nového hřbitova stávala stále naléhavější.
V roce 1887 proto c. k. okresní ředitelství v Karlových Varech uspořádalo komisionální návštěvu starého hřbitova, z důvodu zjištění potřebného postupu. Během této návštěvy bylo potvrzeno, že starý hřbitov rozkládající se kolem kostela je příliš malý, a že ani přístavbou nemůže být rozšířen, a proto že musí být vystavěn nový hřbitov. Ale kam by měl být nový hřbitov umístěn? Nelehká věc!
Během druhého komisionálního projednávání se přítomní zástupci přifařených obcí shodli s farářem a patronátním komisařem Josefem Schmalfussem, vrchním lesníkem v Kyselce, že nový hřbitov bude vystavěn na farním pozemku pč. 700 o rozsahu 2.200 m², k čemuž obce uhradí jednorázovou kompenzaci na nutné výdaje farního beneficia ve výši 200 zlatých. Rovněž byl pořízen zápis o postoupení pozemku. V případě, že by měl být jednou nový hřbitov zrušen, tento hřbitovní pozemek by připadl beneficiu. Hřbitov by měl být rovněž konfesionální (církevní). (Protokol ze dne 18. června 1889 ve farní budově ve Svatoboru). Předtím však, než bylo přistoupeno ke stavbě nového hřbitova, trvalo to ještě nějakou dobu, neboť obec hledala stále nové a nové záminky, jak stavbu oddálit.
V roce 1892 se konečně začalo stavět. Stavbu převzali Martin Lang se stavbyvedoucím Aloisem Riedlem, oba z Činova. Neboť si chtěli oba při této zakázce hodně vydělat, pracovali nepředvídatelně, což jim bylo později při převzetí dne 6. října 1892 vytýkáno. Nový hřbitov, na jehož zřízení přispěla kostelní pokladna částkou 600 zlatých, byl dostavěn na konci září roku 1892 a na závěr byl tento nový hřbitov s povolením Nejctihodnějšího Ordinariátu v Praze dne 23. října 1892 vysvěcen. První pohřeb se konal na novém hřbitově dne 5. února 1893, kdy zde byla pohřbena Maria Anna Himmel, obyvatelka Šemnice čp. 23.„
Podle zápisu v matrice zemřelých z let 1868-1897 (Sterb Matrikel für Schömnitz, Eichenhof, Hamelhof u Sauerbrunn. Tonus V. ab Anno 1869-1897) paní Maria Anna Himmel ze Šemnice čp. 23, vdova po zemřelém Wenzelu Himmelovi, zedníkovi v osadě Šemnice – U mostu (Egerbrück) čp. 13, zemřela dne 2. února 1893 ve věku 72 let 10 měsíců a 6 dní. O tři dny později, 5. února 1893, byla poté uložena k poslednímu odpočinku jako první pohřbená na novém hřbitově ve Svatoboru. Maria Anna Himmel se narodila dne 27. března 1820 ve Staré Vsi (Altdorf) čp. 24 jako nemanželská dcera Františky Körbl. Jejími prarodiči byli Christof Körbl, sedlák ve Staré vsi čp. 24 a Theresie, rozená Richter, pocházející z Dlouhé (Langgrün).
